Navigace

Home

Obsah

Novinky ze zámku:

ADRENALINOVÁ PROHLÍDKA
LABYRINTU POZDEMNÍCH CHODEB
OPĚT PŘÍSTUPNÁ NÁVŠTĚVNÍKŮM!

Za účasti dobrovolných hasičů města Litomyšle JPO 2, kteří vyčistili a připravili podzemní chodby na novou návštěvnickou sezonu, otevíráme dne 5.5.2012 opět podzemní chodby veřejnosti.

Jedině v Litomyšli na zámku Vás historickou expozicí provede dvorní dáma nebo mladý šlechtic.

Novinku letošní sezony jsou víkendové prohlídky s průvodci v dobových kostýmech.

	VIDEO

	Pernštejnský rok přivádí na zámek další filmaře

PŘIPRAVUJEME PRO VÁS:

U příležitosti Dne dětí sehraje divadelní soubor Šmrnc v zámeckém divadle písničkový kabaret Pro srandu králikům.
V sobotu 2. června v 10:00 a ve 14:00 hod.
Vstup volný.
Zveme všechny děti, maminky, tatínky, babičky, dědečky i domácí mazlíčky.

Blíží se termín otevření adrenalinové prohlídkové trasy labyrintem podzemních chodeb. S ohledem na rozsáhlé stavební úpravy v okolí zámku Litomyšl, kde došlo k zásahům v podzemních chodbách, probíhají v současné době jednání se zástupci investora, stavební firmou a zaměstnanci Národního památkového ústavu ÚOP Pardubice. Věříme, že podzemní chodby budou od 1.5. 2012 opět zpřístupněny veřejnosti.

	VIDEO

	Na zámku se obávaji o osud podzemních štol

PO OBA SVÁTEČNÍ DNY 1. A 8.5.
JE PRO VÁS LITOMYŠLSKÝ ZÁMEK SE VŠEMI SVÝMI PROHLÍDKOVÝMI TRASAMI OTEVŘEN OD 9:00 DO 17:00 HOD.

Zámek přivítal jaro i začátek sezony 2012

VIDEO

Pohádkové zahájení turistické sezóny 2012



více fotografií zde

PROSBA ZE ZÁMKU

Prosíme, kdo by měl doma velké pokojové květiny a chtěl by je věnovat na oživení interiéru zámku, budeme rádi.

Záhady Toma Wizarda
Tajemství pěti G aneb Poklad v Litomyšli

Od 8. do 10. února točila Česká televize na zámku v Litomyšli další díl pořadu Záhady Toma Wizarda. Kryptogram na stěně zámku v Litomyšli prý popisuje cestu k pokladu. Podaří se záhadologům Honzovi a Magdě dešifrovat tento přes 400 let starý vzkaz?

Díl natáčený na litomyšlském zámku ke zhlédnutí zde

Odkrývání Dobře utajených houslí
aneb
MIROSLAV HORNÍČEK
člověk, herec, spisovatel, výtvarník

Výstava v prostorách kongresových sálů zámku
od 17.12.2011 do 31.5.2012

zvuková pozvánka na výstavu

instalace výstavy dne 15.12.2011:


	Byt Miroslava Horníčka přestěhován na zámek! -video-

Jak jsem potkal pana Horníčka

„Humor je vážná věc.“
Miroslav Horníček

Vážení a milí,

Když už jste překročili pomyslný práh Mistrova bytu, přečtěte si i těchto několik vět, které snad uvozují tuto sbírku předmětů, která nese společný fenomén Miroslava Horníčka, jeho ženy Běliny a jejich syna Jana.

Nikdy jsem ho nepotkal. Vlastně jednou ano. Bylo to v Plzni těsně na přelomu let komunistických a nekomunistických, kdy mě moje maminka vzala do tehdejšího Domu kultury (dnes Divadlo Miroslava Horníčka) a já dodnes před sebou vidím bodrého pána s hůlčičkou, který si pohrává se slovy, vtipy, frázemi, gesty i diváky tak nonšalantně a samozřejmě, že se člověku tají dech. Zíral jsem na něj s obdivem. A dívám se na něj s obdivem dodnes. A s čím dál větším!

Nikdy jsem ho nepotkal. Nepotkal? Osud mi nabídnul část jeho bytu, část „bytosti“ jeho bytu a taková nabídka se nedá odmítnout. A tak se ocitla v mých rukou. Denně se dotýkáte jeho stolu, sedáte na jeho židli, čtěte jeho knihy, prohlížíte drobnosti, kterými obklopoval, pijete z jeho skleniček, kocháte se jeho výtvory.... a pomalu a zcela nevědomky se noříte nejen do bytosti jeho bytu, ale snad i do bytosti Mistra samotného. Je to proces pomalý, bezděčný, nelze se mu bránit a nelze se mu ubránit. Jednoho dne Vás pohltí, je s Vámi a Vy s ním. A je to krásné. Rozumíte si. Chápete se. Obdivujete se. Ctíte se. Nechcete jeden bez druhého být.

A zastavte se i Vy na chvilku ve shonu našich dní a nasajme společně atmosféru fenoménu osobnosti a tvorby Mistra Horníčka. Mám pořád pocit, že je na odchodu. Že odchází. Mizí v dáli, aby se zas znovu lehounce vynořil z oparu, který ho obklopuje. Nenechme ho zmizet úplně. Uchovejme ho v našich myslích. Nebo ještě lépe v našich srdcích.

Občas zajedeme za Miroslavem na hřbitov v jeho milované Kytlici. Je to maličký venkovský hřbitůvek. Vždy opuštěný. Nikdy jsme se tam s nikým nepotkali. A pod jedním z kaštanů vlevo od kostelní lodi najdete tři pískovcové kameny. Jeden patří synu Janovi, jeden paní Běle a poslední Mistrovi. Stojí na něm do kamene vytesáno:

Živote
Nezdál ses jen
Jako bych procválal jaro
Na koni růžovém

Jednoho snad jarního vlahého podvečera jsme jako vždy u hrobu mlčky postáli (jaksi není co dodat) a vydali se pěšinkou mezi hroby zpět k hřbitovním vratům. K našemu překvapení v nich stáli držíce se za ruce dva mladí lidé. Když nás míjeli, pozdravili a zeptali se: „prosím, nevíte, kde má hrob pan Horníček?“

At se Vám u Horníčků libí!

Milan Svoboda
autor výstavy