Navigace
Obsah
Sgrafita zámku Litomyšl
Sgrafitová výzdoba zámku byla zahájena už roku 
opakovat. Větší část z nich vytvořil umělec Šimon Vlach (spodobnil sám sebe v šaškovské čepici na psaníčku mezi okny kaple).
Většina psaníčkových sgrafit je bohužel nepůvodních. Část psaníček zanikla pod barokní omítkou, kterou byla za Valdštejn-Vartenberků překryta. Další část byla následně zničena necitlivými restaurátorskými zásahy na začátku 20. století.
Při generální rekonstrukci omítek v 70. letech pak byly chybějící části doplněny podle volné fantazie tehdejších restaurátorů pod vedením sochaře Olbrama Zoubka. Rozsáhé rekonstrukční a restaurátorské práce na zámku souvisely s budováním Muzea české hudby. Bylo dokonce např. nutné zpevnit stropní konstrukce, obnovit střešní krytinu atd. V roce 1973 se uskutečnilo nejnutnější zajištění sgrafit na 2. nádvoří, následujícího roku byl proveden podrobný průzkum výzdoby zámeckých fasád a začala první etapa restaurátorských prací. Do Litomyšle přišla skupina umělců, z nichž někeří pro své postoje nesměli vystavovat a obnovena sgrafit pro ně znamenala zajištění obživy a možnost věnovat se v zimních měsících vlastní tvorbě. Byli to zejména Olbram Zoubek, Václav Boštík, Stanislav Podhrázský, Eva Kmentová, Zdeněk Palcr, kteří se v té době stali milou součástí Litomyšle. Obnova psaníčkových sgrafit byla v zásadě dokončena ve slavnostním roce 1984, v následujících letech byla ještě zpevnována figurální sgrafita ve 2. nádvoří. Přes tento zásah se z původní renesanční vrstvy psaníčkového sgrafita zachovalo méně než 40 procent.
 |
 |
 |
 |
Rekonstrukce omítek zámku v 70. letech pod vedením sochaře Olbrama Zoubka.
zleva: Podhrázský, Palzer, Zoubek, Boštík
