Navigace
Obsah
Malá portrétní galerie litomyšlské linie Pernštejnů
 |
 |
|
| Vratislav řečený Nádherný | Marie Manrique de Lara |
 |
 |
 |
| Polyxena | Jan V. | Jan V. |
 |
 |
|
| Vratislav Eusebius | Frebonie Eufobie |
Pověst o vzniku erbu Pernštejnů
Podle legendy se praotec rodu Pernštejnů jmenoval Vaněk a pocházel z uhlířské osady Ujčov, ležící nedaleko dnešního hradu Pernštejna. Jeho příběh se měl udát již v roce 564 našeho letopočtu. Den co den se ze své chýše
vydával do lesa za svou prací. Jednou se vracel večer hladový z lesa, těšil se na svou chudobnou krmi. Když dorazil ke svému obydlí, spatřil vylomené dveře.
Rozhněvaný vešel dovnitř a na stole a zemi spatřil drobky chleba. Když našel vylomené dveře a chlebové drobky i druhý den, rozhodl se rozhořčený Vaněk, že druhý den ráno do lesa nepůjde, skryje se za chalupou a na bídného lotra si počíhá. Netrvalo dlouho a po chvíli zaslechl dupání a funění. Vykoukl ze své skrýše a co nevidí, k chalupě se blíží zubr. Než se uhlíř nadál, zubr rohy vylamoval dveře. Uhlíř se rozhodl k činu. Mezitím, co si zubr pochutnával v chýši na jeho chlebu, přiblížil se potichu k chalupě. Když jej zubr zavětřil, už bylo pozdě, uhlíř mu svým mohutným tělem zastoupil vchod a pro zubra nebylo úniku. A jelikož byla chalupa plná zubra, nemohl se ani bránit. Toho Vaněk využil, popadl z podlahy u dveří houžev, lapil zubra za hlavu a v mžiku mu ji protáhl nozdrami. Poté přemýšlel, co se zvířetem.Vtom ho napadlo, že ho dovede ke králi, jenž zrovna přebývá na knížecím hradě v Brně. A poté, co před králem vytáhl z opasku sekeru a jedinou ranou uťal zubrovi hlavu, byl i samotný panovník jeho udatným činem natolik ohromen, že ho chtěl něčím 
obdarovat. Vyzval jej tedy, aby vyslovil nějaké přání. Vaněk si za svůj silácký kousek vyžádal svobodu a kousek země. A tak se z poddaného uhlíře stal rázem nejen svobodný pán, ale král mu udělil i právo užívat v erbu zubří hlavu s houžví v nozdrách. Vaněk nelenil a vrhl se do díla. Na místě, kde stávala chýše, zanedlouho vystavěl hrad a začala historie rodu Pernštejnů. V Litomyšli je Pernštejnská rodová legenda zobrazena na reliéfu domu na Smetanově nám. čp. 117.
